Žilní trombóza – o co se jedná Podstatou je vytvoření krevní sraženiny (tromby), která úplně nebo částečně vyplňuje vnitřek žíly. Akutní nebezpečí představuje uvolnění krevní sraženiny a její doputování až do plicní tepny (dochází k tzv. plicní embolii). Krevní sraženiny mohou vzniknout v kterékoliv žíle lidského těla. Nejčastěji zánět hlubokých žil postihuje převážně dolní končetiny. Ojediněle může postihnout žíly horních končetin. Jedná se o závažné onemocnění, které může nejen trvale poškodit žilní systém, ale ohrozit i pacientův život.
Žilní trombóza – rizikové faktory Chirurgický výkon - nejrizikovější jsou úrazové a ortopedické operace.
Plicní embolie – zvyšuje se pravděpodobnost dalších komplikací.
Těhotenství, podávání hormonů, pohlaví - vyšší riziko je u žen.
Rozsáhlé křečové žíly Déletrvající omezení pohybu - nepříznivě se uplatňuje znehybnění končetin ve fixačních, především sádrových obvazech, dále znemožnění pohybu po úrazech, či při onemocněních míchy. Toto riziko vzrůstá i při leteckých cestách.
Nadváha - je stále více se projevující závažný komplexní rizikový faktor.
Onemocnění srdce a plic Vrozené a získané poruchy krevního srážení - možnosti současného medicínského výzkumu ukazují, že sklony k vyššímu krevnímu srážení jsou u téměř 10 % populace.
Nádorová onemocnění
Všechny uvedené faktory se velmi často kombinují, čímž se riziko vzniku trombózy výrazně zvyšuje.
Žilní trombóza – příznaky Příznaky žilní trombózy závisí na rozsahu a umístění krevní sraženiny. Kolísají od nápadného otoku a bolestí až po diskrétní drobný otok nebo pobolívání lýtka. Projevují se křečovými žílami (slyšeli jste o léčbě laserem - více zde), citlivosti nebo bolestivosti postižené končetiny, otokem dolní končetiny, vředy na dolních končetinách…
Žilní trombóza a jednotlivá onemocnění Zánět povrchních žil Projevuje se tuhými zarudlými, silně bolestivými pruhy v průběhu žil nejčastěji horní či dolní končetiny. Léčí se v absolutní většině případů zklidněním končetiny a podáváním mastí a léčebných roztoků. Jen vzácně přestupuje na hluboký žilní systém.
Hluboká žilní trombóza Znamená přítomnost trombu v hlubokých žilách nejčastěji dolních končetin či pánve. Velmi často probíhá zpočátku skrytě. K příznakům patří nebolestivé otoky dolních končetin, omezení rozsahu pohybů, citlivost při hlubším zmáčknutí v oblasti bérce. Trombózy hlavních žilních kmenů se projevují rozsáhlými otoky, barevnými změnami, komplexní poruchou prokrvení. Představují ohrožení pacienta nejen z hlediska možné ztráty končetiny, ale i těžkého poškození zdraví či ztráty života.
Plicní embolie Patří k nejzávažnější komplikací hluboké žilní trombózy a bezprostředně pacienta ohrožuje na životě. Plicní embolie může probíhat i skrytě. Plicní embolie se může projevit selháním srdečních, oběhových a dechových funkcí organizmu.
Žilní trombóza a léčba Léčebné postupy hluboké žilní trombózy i plicní embolie jsou založeny v zabránění dalšího růstu krevních sraženin, jejich rozpuštění nebo chirurgické odstranění. Ve vysokém procentu případů i po zaléčení hluboké žilní trombózy či plicní embolie zůstávají celoživotní následky. Projevují se zhoršeným průtokem v oblasti postižených žil, které se projevují především jako otoky, barevné změny, poruchy citlivosti kůže či jako vředy. Po plicních emboliích se snižuje výkonnost plic a trvale se zvyšuje zatížení srdce.
Žilní trombóza a prevence Stupeň vzniku trombózy je u každého individuální. Stanovení stupně tohoto rizika je otázkou spolupráce lékaře a pacienta, kdy se přihlíží na momentální stav pacienta, jeho osobní i rodinnou historii (více naleznete zde) apod. K tomu složí rovněž cviky, kdy dochází ke změnám polohy a k pohybům končetin.