Velikonoce a jejich počátky
Křesťanské velikonoční svátky oslavují vzkříšení Ježíše Krista. V počátcích křesťanství se křesťanské Velikonoce překrývaly s židovskými Velikonocemi. V této době se používal ke stanovení data Velikonoc židovský nebo babylonský kalendář: vzkříšení připadalo na 14. den měsíce Nissan (podle bible 1. měsíc v hebrejském kalendáři), stejně jako Pesah, židovské Velikonoce.
Spory mezi východní a západní církví
Alexandrie požadovala ustanovit 14. Nissan jako den Velikonoc, zatímco Řím trval na tom, aby Velikonoce připadly na neděli, nezávisle na babylonském kalendáři. Tím by došlo k oddělení křesťanských a židovských Velikonoc. Rozhodnutí koncilu v Nice Konstantin I. roku 325 svolal koncil do Nice, kde bylo rozhodnuto, že se křesťanské Velikonoce budou slavit první neděli po úplňku, který následuje po jarní rovnodennosti. V letech, kdy bude rovnodennost korespondovat s Pesahem, se křesťanské Velikonoce posunou o týden dozadu.
Stanovení data Velikonoc
Juliánský kalendář křesťanům neumožňoval respektovat datum stanovené koncilem. Řím se několikrát pokusil změnit výpočet data Velikonoc, ale pokaždé narazil na odpor některé z církví. Až teprve reforma gregoriánského kalendáře v roce 1582 přinesla vytouženou změnu. Datum Velikonoc bylo stanoveno na první neděli po prvním jarním úplňku, kterým se z rozhodnutí církve stal 21. březen. (Církví stanovený úplněk neodpovídá nutně astronomickému úplňku). Navíc bylo rozhodnuto, že Velikonoce se musí slavit mezi 22. březnem a 25. dubnem.
Velikonoce - popeleční středa
Přípravy na Velikonoce začínaly Popeleční středou, která zahajovala půst. V ten den se křesťané shromaž'dovali v kostelech, kde jim kněz na čelo kreslil kříž z popela. Ten měl připomenout, že člověk je prach a v prach se obrátí. Půst se dodržoval až do začátku 20. století a trval 40 dní – stejnou dobu, kterou Kristus strávil na poušti. Křesťané se během této doby měli vystříhat masa, aby se očistili a duchovně připravili na Kristovo vzkříšení.
Velikonoce - květná neděle
O týden předchází neděli velikonoční a oslavuje příchod Krista do Jeruzaléma, kde byl davy oslavován a pod nohy mu byly kladeny palmové větve. Proto tento den křesťané nechávají požehnat palmové, vavřínové nebo olivové ratolesti, které je mají po celý rok uchránit před neštěstím. Často je zdobí sladkostmi. V anglosaském světe je tento zvyk nazýván Willow, Yew nebo Blossom Sunday.
Velikonoce - velký pátek
Nejtemnější den v dějinách křesťanství - Kristus zemřel na kříži. Tento den je přísně zakázána konzumace masa, někteří dodržují absolutní půst a nedotknout se jídla celý den. Pořádají se křížová procesí. Někdy dochází i k extrémům, jako je bičování nebo ukřižování dobrovolníků.
Boží hod velikonoční
Božím hodem se rozumí neděle před velikonočním pondělím. Oslavuje vzkříšení Ježíše Krista. Tento den se jeho učedníci sešli u jeho hrobu a shledali, že je prázdný. Tradičním pokrmem je beránek. Pro křesťany je to den oslav a veselí.
Diskuze