Plicník lékařský

Plicník lékařský - Pulmonaria officinalis

Plicník byl ve středověku oblíbenou a hojně používanou léčivou rostlinou, dnes je jeho význam nepatrný. Je to prastará léčivka, a už podle jejího názvu – plicník, je zřejmé, že se používala k léčbě plicních chorob.

Lidové názvy plicníku lékařského

Plicníku lékařskému se také říká čmelník, hvězdoš, cicalka, plucník, pličník, nevlastní sestry, červený klíč, korálky, tříbarevný kvítí.

Sběr a sušení plicníku lékařského

V léčitelství se používá sušená kvetoucí nať (Herba pulmonaria) a někdy také listy (Folium pulmonaria) , které se sbírají v dubnu a květnu. Plicník lékařský sušíme ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C. Uchovává se v dobře uzavřených nádobách.

Účinné látky plicníku lékařského

V listech je obsažená kyselina křemičitá, saponin, třísloviny, vitamín C, fytosterin, pyrozidinové látky, minerální látky, slizy, alantoin, cerylalkohol, flavonoidy a organické kyseliny (stearová, myristová).

Použití

Plicník má protizánětlivé účinky, usnadňuje odkašlávání, zlepšuje trávení, zvyšuje krevní srážlivost, působí mírně močopudně a svíravě. Zevně se užívá nálev na omývání krvácejících hemeroidů a zanícených ran .

Čaj z plicníku lékařského

2 kávové lžičky sušené nati plicníku lékařského zalijeme 200 mililitry vroucí vody, necháme vyluhovat a poté podáváme 3x denně.
Vzhledem k přítomnosti alkaloidů nacházejících se v plicníku lékařském by se neměl užívat déle než 3 týdny a neměl by být podáván malým dětem a těhotným či kojícím ženám!!!

Abecední seznam všech bylin

Abecední seznam všech bylin, jejich charakteristiku, účinky a odkazy na celé články najdete zde.