Prokastinace by se dala charakterizovat jako chorobná tendence odkládat plnění různých úkolů, rozhodnutí a povinností (nejčastěji těch méně příjemných) na pozdější dobu. Lze ji označovat za liknavost nebo také otálení. Podle psychologů je prokastinace označována za chování, které „pomáhá" jedinci vyrovnat se z úzkostí nebo obavou (například z neúspěchu, selhání) spojenou s výkonem dané činnosti. Slovo prokastinace pochází z latinského slovesa „procrastinare" (je kombinací příslovce „pro", který označuje pohyb kupředu) a „crastinus" (znamená - patřící k zítřku, zítřejší).
Koho prokastinace postihuje?Nejčastěji se s ní setkávají vysokoškolští studenti (když se mají začít učit na zkoušku, začít psát závěrečnou práci, apod.) a lidé pracující ve společnosti, mezi jejíž hlavní požadavky patří zvyšování efektivity a výkonnosti při dodržení určitého časového plánu. Takoví lidé často dělají vše proto, aby mohli začátek práce oddálit. Místo toho, aby plnili požadovanou činnost, stráví dlouhé hodiny čímkoli jiným, než mají - například uklízením, surfováním na internetu, hraním PC her, díváním na televizi, apod.
Je nutné prokastinaci léčit?S prokastinací se může setkat kdokoliv z nás a do určité míry není nebezpečná. Pokud ovšem prokastinace brání v normálním fungování, stává se z ní velký problém. V takovém případě je vhodné navštívit psychologa, který zjistí přesnou příčinu a stanoví vhodný postup léčby. Pokud se s prokastinací setkáváte jednou za čas a rádi byste se s ní vypořádali, mohou se vám hodit níže uvedené rady.
Několik rad, jak se s prokastinací vypořádat Méně příjemné úkoly, povinnosti a nebo rozhodnutí, které máte udělat a nechce se vám do nich, se snažte udělat hned ráno. Čím déle je budete odkládat, tím hůře se vám bude s nimi začínat. Stanovte si přesný termín, do kdy daný úkol a nebo povinnost splníte. Příklad: Máte-li se učit na zkoušku, stanovte si, že se budete učit dopoledne od desíti do tří odpoledne. Bude pro vás v tuto dobu snadnější pracovat intenzivně a neztrácet čas zbytečnostmi, protože budete přesně vědět, kdy máte konec. Před započetím daného úkolu vždy myslete na příjemný pocit, který nastane, jak jej splníte. Poté ihned začněte pracovat na tom, abyste si tento pocit mohli co nejdříve dopřát. Než se pustíte do práce, předem si nachystejte vše potřebné - ať už se jedná o tužku, papír, kalkulačku, telefon (nejlépe jen pracovní, osobní hovory by vás v tuto dobu zbytečně zdržovaly), pití a nebo třeba papírové kapesníčky. Vyhnete se tak tomu, že budete od práce neustále odbíhat. Máte-li splnit větší úkol, ale nechce se vám do něj, rozkouskujte si jej na menší části. Po menších částech jej snadněji zvládnete. Důležité je začít! Příklad: Máte-li zpracovat nějakou práci v textovém editoru, začněte tím, že si napíšete a uložíte název souboru. Poté si napište názvy jednotlivých kapitol, ke každé kapitole doplňte požadovaný text, naformátujte je, apod. Další zajímavé články k tématu: Jak být šťastn(á)ý ze své práce Naučte se říkat NE! Pracovat jen 4 dny? Za stejnou práci jiná mzda. Jde to? Syndrom vyhoření? Nejčastěji na jaře. Co dělat a nedělat v práci Jak chytit v práci druhý dech