Zajímavosti ze světa spánku – 2.díl

Výzkumy, které mapovaly mozkovou činnost nenarozených dětí potvrdily, že již během nitroděložního života lze rozlišit období bdělosti a spánku - obvykle od 28. týdnu vývoje. Vědci se v současné době snaží zjistit, zda-li se mohou lidskému plodu již v tomto období zdát také sny.

Je prokázáno, že nejvíce snů se zdá novorozencům. Na svět přicházíme zhruba s 50% tzv. paradoxního spánku, který doprovázejí sny. V tomto období spánek přispívá k vyzrání mozku a také k upevnění motorických vzorců (slouží k trénování pohybových dovedností). Po jednom roce života snění výrazně ubývá, v dospělosti nám zůstává pouze 25% spánku doprovázeného sny.

V prvním díle našeho seriálu jsme se dozvěděli, že se člověk během noci několikrát krátce probudí, aniž by si to pamatoval. Více zde Děti se během noci probouzejí častěji, obvykle 8 až 10krát. Rozdíl mezi probuzením dospělého a dítěte je v tom, že dítě se během krátkého probuzení dokáže velmi lehce plně probrat. To se stává například u dětí, které matky uspávají a učí je určitým rituálům před usnutím. Následkem si dítě vypěstuje na takové usínání podmíněný reflex.

V období puberty se potřeba spánku začne pomalu snižovat a velmi často se stává, že pubescenti chodí spát později, než jejich rodiče. Velká část dospívajících se také setká s takzvaným syndromem zpožděné fáze spánku, který je způsoben vylučováním spánkového hormonu zvaného melatonin. Další příčinou syndromu je i změna životního stylu v tomto věku - zejména tendence ponocovat, ať už kvůli zábavě, nebo učení. Nevýhodou je, že se tím posune celkový spánkový rytmus a tím vznikají potíže se vstáváním a trvalá denní únava.

Mezi nejčastější poruchy spánku patří Insomnie (nespavost), obstrukční spánková apnoe (OSA), somnilokvie (mluvení ze spánku), náměsíčnost, parasomnie, syndrom neklidných nohou a narkolepsie.