Jak se vypořádat s časovým posunem při cestování

Současný systém časových pásem navrhl v roce 1876 kanadský inženýr Stanford Fleming. Od těch dob máme Greenwichský poledník jako základní linii, od níž se počítají časová pásma - těch je na zeměkouli 24 a jsou stejně velká. S výjimkou rozlehlých států, jako je USA, Rusko nebo Kanada, které jsou rozděleny do několika pásem, spadá naprostá většina zemí do jednoho časového pásma.

Příznaky časového posunu pociťujeme obvykle u destinací, kde je rozdíl v čase ±3 hodiny. Cesty na západ, jako například trasa Praha - New York, vnímáme jako únavnější. Uvádí se, že pro vyrovnání se s hodinovým časovým posunem potřebuje organismus jeden den. Tzn. při cestě do USA počítejte se zhruba pětidenní adaptací.

Určitě se nevyhnete problémům se spaním: chuť zdřímnout si uprostřed dne, probuzení se ve tři hodiny ráno... Může se přidat celková únava, bolesti hlavy a zažívací potíže.

Pokud délka vaší cesty nepřesáhne tři dny, zachovejte si denní rytmus, na který jste zvyklí. Začněte tím, že už při nástupu do letadla seřídíte hodinky tak, aby ukazovaly čas v místě vaší destinace.

Dlouhých hodin v letadle využijte k tomu, že si pořádně odpočinete s snažte se co nejvíce prospat.

Během dne, kdy cestujete, si hlídejte stravu - žádná těžká jídla, alkohol nebo kofeinové nápoje a neužívejte léky na spaní.

Ideální je zvyknout si na nový denní režim co nejpřirozeněji. Po příletu do cílové destinace odolejte pokušení jít si co nejdříve zchrupnout. Zkuste to vydržet bez siesty, abyste se ve čtyři ráno ráno nebudili svěží jako rybička.

Už od prvních hodin se snažte přizpůsobit rytmu místního života.

Při cestách do USA, Kanady nebo na Antily jděte spát co nejpozději.

Jestli se opravdu hodně bojíte, co s vámi časový posun udělá nebo si přejete být hned po příletu ve formě, je možné se na časový posun připravovat už několik dní před odletem: každý den o půlhodinu posuneme čas, kdy chodíme spát - při cestě na západ dozadu (chodíme spát později), při cestě na východ dopředu (chodíme spát dříve).