Globální oteplování – jaké následky hrozí?

Globální oteplování je termín popisující nárůst průměrné teploty zemské atmosféry a oceánů, který byl pozorován v posledních dekádách.

Faktem je, že průměrná globální teplota od konce 19.století vzrostla o 0,6 ± 0,2 °C a je pravděpodobné, že většinu oteplování pozorovaného během posledních 50-ti let lze připsat lidským aktivitám.

Lidé se o globální oteplování zasloužili hlavně vypouštěním stále většího množství oxidu uhličitého (CO2) a jiných takzvaných skleníkových plynů, které se uvolňují při spalování fosilních paliv, neustále rostoucím mýcením lesů a jinými aktivitami.

Pokud budeme takto pokračovat, pak v roce 2100 by mohla globální teplota být o 1,4 až 5,8 stupně vyšší než v roce 1990.

Důsledků globálního oteplování, které budou mít vliv jak na životní prostředí, tak na lidský život, je spousta. Očekává se, že změny teplot povedou ke klimatickým změnám, zvedání hladiny světových oceánů, zvýšení množství srážek.

Tyto změny mohou vést až ke zvýšení četnosti a intenzity extrémních atmosferických jevů jako jsou povodně, extrémní sucha, vlny veder a hurikány.

Tyto vlivy mohou mít za následek změny zemědělských výnosů, globální stmívání, snižování průtoku řek a dokonce mohou přispívat až k vymírání biologických druhů.

Někteří politici, mezi které patří třeba americký prezident George W. Bush, ministerský předseda austrálie John Howard, tvrdí že cena za útlum globálního oteplování nesmí být příliš vysoká. V České republice patří mezi největší popiratele globálního oteplování prezident Václav Klaus.