Krátkodobá paměť nám slouží k přechodnému uchování informací. Potřebujeme ji např. k vykonání nějaké činnosti. Do krátkodobé paměti si uchováváme události, na které se právě soustředíme. Díky ní jsme schopni orientovat se v přítomnosti a vybavit si večer celý uplynulý den.
Dlouhodobá paměť slouží k uchovávání informací na dlouhou dobu. Dlouhodobá paměť epizodická zaznamenává události, kdežto sémantická různá fakta, shromažďuje vědomosti. Do dlouhodobé paměti přecházejí některé situace a věci, které byly předtím v krátkodobé paměti.
Další druhy paměti Matematická, prostorová, praktická.. Rozdělení paměti je opravdu široké. Vzpomínání a zapomínání Čím je nějaká událost starší, tím méně si ji pamatujeme. Pokud se však jedná o vzpomínky výrazně citově zabarvené (první láska), můžeme si je pamatovat i celý život. Příjemné vzpomínky se vždy uchovávají v paměti lépe a déle. Zapomínání Je stejně důležité jako vzpomínání. Nicméně vzpomínky se časem nejen ztrácí, ale i přetváří. Minulost obvykle vnímáme lépe než ve skutečnosti byla. Proto také staří lidé často říkají: staré zlaté časy. Úplná ztráta paměti, amnézie, většinou vzniká po těžkém úrazu nebo nemoci. Levá a pravá hemisféra Lévá hemisféra má na starosti verbální a logické schopnosti, využívá se např. při učení jazyků a matematiky. Pravá část mozku se orientuje na prostorové vnímání, intuici, tvořivé a syntetické myšlení. Protože mozek střídavě dominanci levé a pravé části mění, tyto schopnosti se v průběhu dne mění. Údajně to lze poznat podle toho, jakou nosní dírkou právě proudí více vzduchu. Paměť – jak ji uchovat? Dělejte věci vědomě Lépe si pamatujeme zážitky, které pro nás mají nějaký význam. To, co děláme automaticky, se později ani neuvědomujeme. Proto neustále hledáme a ztrácíme klíče, brýle apod. Dojmy zanechané v paměti jsou závislé na pozornosti, kterou jsme jim věnovali. Proto je nejlepší způsob, jak si pamatovat, dělat věci vědomě, tedy soustředit se na to, co děláme a ne v duchu počítat složenky. Mnemotechnika je další metoda, jak oživit paměť. Spočívá v tom, že mezi prvky, které si potřebujeme zapamatovat, vytvoříme nějaké pojítko. Například čísla můžeme zaměnit za slova a z nich pak vytvořit větu (např. číslo pět za slovo pětník apod.). Více kyslíku do mozku Čím více je mozek okysličený, tím lepší výkony může podávat. Cvičte střídavým zadržováním kyslíku (buď na suchu, nebo při potápení ve vodě). Do hlavy začne proudit více krve a tím i kyslíku a odplaví se odpadních látky, neboť tlak rozšiřuje tepny a žíly. Spolupráce hemisfér Nedostatečná spolupráce mozkových hemisfér je důvodem nízkého využití mozkového potenciálu (viz levá a pravá hemisféra). Proto pokud chcete posílit vliv např. levé hemisféry, zacpěte si pravou nosní dírku a zhluboka se nadechujte levou. Do levé hemisféry se tak dostane více kyslíku.
Hemisféry můžete posílit také tak, že zavřete oči, podíváte se do prava a představíte si číslici 1. Pak se podíváte doprava a představíte si písmeno A. Postupně našujete čísla i písmena (B - 2, C - 3 apod.) až skončíte u písmene Ž. Pak prohoďte strany (vpravo budou písmenka a vlevo čísla).
Paměť a její nepřátelé Pokud si chcete uchovat paměť dlouho svěží, vyhněte se alkoholu, cigaretám a dehydrataci (nedostatku tekutin).