Vzpírání – z historie
Vzpírání bylo součástí již prvních novodobých olympijských her roku 1896, znovu však bylo zařazeno mezi disciplíny roku 1920. Ženy byly poprvé zapojeny do mistrovství roku 1987 a součástí olympiády se staly až roku 2000. V současné době soutěží muži v osmi a ženy v sedmi váhových kategoriích.
Nadhoz soupažný (nadhoz) – vzpěrač zvedá činku nejprve na ramena, pohupem ji vyráží nad hlavu do napjatých paží. Činku musí nad hlavou ustálit a počkat na povel: dolů. Trh soupažný (trh) – činku uchopí nadhmatem a plynule vytáhne nad hlavu. Paže musí být napjaté. Vzpírání – průběh závodu Před závodem musí soutěžící oznámit, na jaké váze začnou. Na každou pak mají tři pokusy. Jestliže byl pokus úspěšný, musí zvýšit zátěž nejméně o 2,5 kg. Vítězí ten kdo v součtu obou disciplín vzepřel větší váhu.
Mezi význemné české vzpěrače patří například Zbyněk Vacura nebo Lenka Orságová. Tento sport patří mezi velmi náročný a pro závodníky psychicky vyčerpávající. Velmi důležitá je motivace. Její ztráta může znamenat paradoxně i ztrátu síly a odhodlání.
