Jmelí má v lidovém léčitelství prastarou tradici a bylo také velmi ceněno i jako kultovní rostlina. Dokladem toho je i stále živá tradice jmelí, jako vánočního a novoročního symbolu pohody a míru a rostliny přinášející štěstí.
Lidové názvy jmelí bíléhoMéli, jemela, jemelo, jmel, jimelí, omejlí, omelí, gmejl, gmeil, mejlí, lepiňák.
Sběr a sušení
Mladé větévky s listem se ulamují, uřezávají nebo se strhují hákem upevněným na dlouhé tyči. Jmelí bílé se suší při umělé teplotě 45 ° C. Schne zvolna.
Účinné látky
Jmelí bílé obsahuje viskotoxin, tyramin, cholin, acetylcholin, různé pryskyřičné alkoholy a látky proteinového charakteru, histamin, triperteny, flavonoidy, cukr, mastný olej, sliz, kyselinu kávovou a sinapinovou, gama aminokyselinu máselnou.
Použití
V lidovém léčitelství se jmelí doporučuje především na snížení krevního tlaku, při ateroskleróze a chorobách stáří, při nervových a srdečních chorobách a také jako močopudný prostředek .
Čaj z jmelí bílého
1 kávovou lžičku sušeného jmelí zalijeme 200 mililitry vroucí vody, necháme vyluhovat a poté pijeme 2x denně.
!!!UPOZORNĚNÍ!!! Bílé bobulky jmelí se nesmí k přípravě čaje používat! Bobulky jsou při vnitřním použití jedovaté, listy a větvičky však ne.
