Jitrocel se u nás hojně vyskytuje, ať již jako plevelná rostlina, nebo jako farmaceuty pěstovaná bylina. Jitrocel větší roste na výživných hlinitopísčitých půdách. Najdeme ho na loukách a pastvinách.
Lidové názvy jitroceleBeraní jazýček, celník, jazýček, myší ocas, olověný jazýček, psí jazyk, skorocel, skorocél, špičatý a okrouhlý jitrocel, volský jazyk, král cest (wegerich).
Sběr jitroceleListy jitrocelu většího sbíráme dřív než se objeví květní stvoly (červen-srpen). Na sušení je to jedna z nejchoulostivějších rostlin. Suší se rychle na slunci ve vrstvách nejvýše do pěti cm nebo při umělé teplotě do 40 ° C. Snadno se zapařuje a listy pak tmavnou. Po raní rose a po dešti jitrocel nesklízíme. Vlhké listy, zejména pomačkané rychle černají, což způsobuje glykosid aukubin. Listy jitrocelu kopínatého se musí uchovávat v suchu a v dobře uzavřených nádobách. Měli by být zelené až zelenonahnědlé. Jsou téměř bez pachu a mají mírně hořkou a poněkud svíravou chuť.
Jitrocel a jeho účinné látkySlizové látky, glykosid aukubin a catapol, hodně xantofylu, vitamín C, kyselinu křemičitou, loliolid, tyrosol, fenolové kyseliny, enzymy invertin a emulsin, uhlohydrát xylin a látky fytoncidní (rostlinná antibiotika).
Kořen jitrocele většíhoKořen jitrocele většího se žvýká při bolesti zubů.
Čaj uvařený z usušených listů jitrocele většího - kdy pomáháJitrocel větší pomáhá při zánětu ledvin, zánětu močového měchýře, při krvavém močení, při hemeroidech, chronickém kataru průdušek, kašli, černém kašli, plicním astmatu , tuberkulóze plic, při poruchách trávení provázeném zácpou. Jitrocel větší usnadňuje odkašlávání, uvolňuje hlen (expektorancia) a upravuje stolici. Dále také jitrocel větší pomahá při hojení ran,omrzlin a spálenin.
