Dušičky – památka zesnulých

Lidé znají tento svátek pod pojmem dušičky. Tak, jak se slaví dnes, jsou údajně známy od roku 998, kdy je zavedl francouzský opat Odillo. Svátek dušiček je však mnohem starší.

Dušičky pochází z keltské tradice, ze svátku Samhain. Samhain se slavil v den keltského nového roku, v den, kdy podle keltské víry prolíná náš svět se světem mrtvých. Dušičky jsou vzpomínkou na zesnulé, kteří ještě nejsou na tuto skutečnost připraveni a prochází fází očišťování. Keltové zapalovali ohně, aby se duše pozůstalých mohla ohřát a strávit s nimi noc. Svíčky, které dnes zapalujeme, jsou pozměněnou formou právě této tradice. Vytvořit si můžete, podle americké tradice, i dekorace z dýní.

Dušičky se dnes slaví v celém křesťanském světě a přeneseně i v USA, kde je svátek znám jako All Hallow´s Day neboli Halloween. 

2. listopadu lidé navštěvují hřbitovy, aby zavzpomínali na své pozůstalé. Na hroby pokládají věnce a květiny a zapalují svíčky. Den je vzpomínkou na ty, kteří už nejsou mezi námi.

Lidé uctívali své předky odedávna. Při stěhování si dokonce vozili sebou pozůstatky svých předků a komunikovali s nimi. Někteří lidé udávají i dnes, že mohou komunikovat s mrtvými. Často se je pozůstalí snaží prostřednictvím snu varovat před nebezpečím. Pokud se pak předvídaná událost opravdu stane, začne nám hlavou vrtat otázka: opravdu nad námi naší předkové bdí a drží ochrannou ruku? Skeptikové odpoví jasné ne. Ale co vy? Máte zkušenost, díky které s odpovědí váháte?