Cirhóza jater

Nejčastěji se cirhóza jater objevuje u lidí, kteří nadměrně konzumují alkohol. Také chemikálie a toxiny, kterým je naše tělo každý den vystavováno, mohou vést ke ztvrdnutí jater. Kromě velké řady škodlivých látek, které do těla vstupují potravou i z ovzduší je to i množství léků.

Třetina cirhóz jater vzniká následkem žloutenky typu B a C. Dále nás cirhóza jater může postihnout při onemocnění žlučových cest, srdeční nedostatečnosti a u řady vrozených nemocí.

Celý proces tvrdnutí jater probíhá dlouho a nepozorovaně. Játra nijak nebolí, ale pracují méně. Ani při běžných každodenních činnostech to člověka výrazně neomezuje.

Když cirhóza jater začne obtěžovat i při každodenní práci, bývá jaterní tkáň z velké části poškozena, a to nenávratně. Pak už se léčba většinou zaměřuje jen na následky cirhózy. Jediným řešením je pak už jen transplantace jater.

Aby byla diagnóza cirhózy jater správná je zapotřebí několik vyšetření. Ultrazvukem se lékaři přesvědčí o velikosti, stavbě jater a přítomnosti tekutiny v dutině pobřišnice. Rozborem krve se zjistí přítomnost biochemických známek jaterního postižení a změna tvorby krevních bílkovin.

Ke konečnému určení diagnózy cirhózy jater je většinou zapotřebí mikroskopické vyšetření jaterní tkáně. Ta se odebírá tenkou jehlou při tzv. biopsii jater. V některých případech jsou nutná endoskopická či tomografická vyšetření.

V první řadě je nutná úplná abstinence alkoholu. Nutností je úprava životosprávy a strava bohatá na vitamíny. Pokud má pacient sklon k otékání břicha, musí snížit přísun soli.

Jestliže je příčinou cirhózy jater virový zánět jater, lze v funkci jater zlepšit léčbou léky, které množení virů zastavují nebo stimulují imunitní systém.

Má-li postižený cirhózou jater varixy v jícnu rozsáhlé nebo došlo-li ke krvácení, lze jejich tvorbu přerušit pomocí tzv. sklerotizace.