Orientace zvířat ve vodním prostředí
Většina ryb se ve vodním prostředí orientuje pomocí tzv. postranní čáry - smyslového orgánu, který registruje pohyby okolní vody a kmity s nízkou frekvencí.Po celé délce rybího těla se táhnou drobné otvory, umožňujicí přístup vody do tzv. bočního kanálu vystlaného epitelem - svazky senzorických brv (ty jsou tak citlivé, že přenášejí informace z vlnění vody přímo do bočního nervu a odtud do mozku).
Orgán je důležitý na vnímání vlasního těla a jeho polohy, pro vnímání přítomnosti ostatních tvorů.
Zvířecí zázrak v koordinaci rybího hejna
Vědci dosud nezjistili, jakým způsobem jsou koordinovány pohyby početného rybího hejna.Nejznámější tzv. blesková expanze - všechny ryby se při útoku v jediném okamžiku vymrští směrem ke středu. Expanze se může uskutečnít ve velmi krátkém časovém úseku a ryby akcelerují na rychlost až dvaceti délek svého těla za vteřinu - přesto se nikdy nesrazí.
Neexistuje jednoduché vysvětlení na základě smyslové informace od ostatních ryb, protože k reakci dochází náhle a předchází rychlost nervových impulsů.
Slyšeli jste o narvalím klu?
Funkce narvalího klu byla vědci odhalena teprve nedávno (na konci loňského roku). Narvalí kel (levý špičák přeměněný do spirálovitě stočeného rohu) slouží jako výkonný senzorický orgán.Díky němu mohou kytovci zaznamenat změny v tlaku, teplotě i obsahu látek v okolní vodě. Kytovcům je tak usnadněno hledání kořisti, narvalové svůj roh využívají i k vzájemnému zkoumání ostaních jedinců.
Zvířecí pomoc na moři
Pozůstatky válek (miny) se válejí i pod hladinou moře. Jako živé detektory min se osvědčili zejména delfíni - vojáci využívali jejich pohyblivosti ve vodním prostředí a na tělo jim připevňovali kamery.Pro práci ve větších hloubkách byli využíváni spíše běluhy, kulohlavci a kytovci (mají dobře vyvinutý tzv. echolokační orgán - sonar). Dokáží nalézt miny až pod metrovou vrstvou usazenin.
Další zajímavé články
Albíni - lidé i zvířata
Hmyz a ekologické nápady
Jak se tvoří nebe
Vosí bodnutí chemické složení jedu a jeho účinky
Ptačí chřipka - léčba, prevence a virus H5N1
Diskuze