Létající talíře na obloze – UFO
Těmito objekty zjevující se na obloze, se zabývali už naši praotcové a dokonce o něj jevil zájem i Alexandr Veliký. Takže spekulace o mimozemské civilizaci již mají svou letitou tradici, například úkaz jako je monolitický Stonehenge, je považován za dílo mimozemšťanů. Ani dnešní architekti a inženýři nemají tušení, jak ho tehdy žijící lidé mohli vůbec postavit. A už se zrodí stimul pro lidskou fantazii... Největší a také nejznámější případ ohledně UFA, se stal v šedesátých letech v americkém městečku Roswell, kde dle očitých svědků dopadl neidentifikovatelný objekt nápadně připomínající létající talíř. Hned v zápětí přijela armáda, oblast uzavřela a lidé najednou přestali vypovídat do médií. Armáda to skončila tím, že si veškerý materiál odvezla a začala tvrdit, že šlo o havárii vojenského přístroje. Co je na tom pravdy, už se asi nedopátráme.
Kruhy v obilí
Tento jev a zároveň obrovská záhada spadá do 17. století, v tu dobu se kruhy v obilí začaly ve velké míře objevovat na jihu Anglie. Dnes už se jedná o celosvětový fenomén, kterého je součástí i Česká republika. Avšak rozdíl je v tom, že původní jednoduché kruhy (ale naprosto přesné, jako podle nadměrného kružítka) čas od času nahrazují i složitější obrazce. Velký mediální rozruch okolo tohoto fenoménu má na svědomí, že některé z nich jsou vytvorem lidí, kteří to považují za povedený kanadský žert. Pravý kruh se dá velice jednoduše poznat – rostliny jsou v něm ohnuty těsně nad zemí a nejsou přelomeny, což se při lidském přičinění nikdy nepodaří vytvořit. Chce nám tím snad někdo něco sdělit?
Tunguzský meteorit
V odlehlém ruském městečku Tunguzka na Sibiři, se v roce 1908 odehrála katastrofa biblických rozměrů. Dle všeho zde spadl obří meteorit, který zničil 3000 km2 tajgy a celou oblast zamořil radioaktivitou. A výsledek? Zmutované rostliny, jež můžeme v některých případech pozorovat i dnes. Orientace podle kompasu je v této oblasti prakticky nemožná. Střelka si lítá, jak se jí zlíbí. O co se jednalo a odkud se to vzalo, nikdo neví…
Loď mrtvých
Únorové ráno roku 1948, kdy loď Ourang Medan směřovala po moři do Jakarty, se stalo jednou z největších záhad, jenž zůstává i po padesáti letech nevyřešena. Posádka jistě netušila, že to bude jejich poslední plavba. Očekávaná pokojná plavba byla narušena nevysvětlitelným nebezpečím a blízká i vzdálenější plavidla započala přijímat signály SOS. "Všichni důstojníci včetně kapitána jsou mrtví... leží v navigační místnosti a na můstku!", vykřikoval radista. "Mrtvá je asi celá posádka... umírám!" Lodě, jenž zaznamenaly nouzové volání o pomoc, okamžitě změnily kurz a zamířily plnou parou směrem k postiženému holandskému plavidlu. První z nich připlula k postižené lodi bohužel až za několik hodin. Na palubě panovala prázdnota, avšak loď vypadala nepoškozena. Rozpačití zachránci nespatřovaly žádný důvod pro volání SOS, až do doby, než vstoupili na palubu. Všichni na lodi byli mrtví a příčina nebyla zřejmá. Muži leželi s tvářemi nahoru, oči do široka otevřeny a ústa zkřivena strachem. Námořníci připravili loď k odtažení do přístavu, kde mělo dojít k preciznímu šetření. Jenže z nenadání vypukl požár a plameny zachvátily palubu, po chvíli explodovaly kotle a loď se potopila do hlubin i se svým temným tajemstvím.
Diskuze