Královna všech květin - růže

Růže - Rosa

Pěstování růže se rozšířilo z Persie, kde je její obraz stále státním znakem. Tato voňavá květina se stala inspirací spousty umělců, je odpradávna symbolem lásky a krásy.

Umístění

Růže jsou světlomilné rostliny.

Teplota

Optimální teplota přelomu jara a léta je 14 až 20°C. Protože růže jsou rostliny s povinným obdobím klidu, je lepší jim zajistit pravidelné přezimování (od října do února). K tomu je potřeba nízká teplota, proto se růže od poloviny podzimu, kdy už růže odkvetly a začaly ztrácet listy, umisťují na chladnější stanoviště, kde je optimální teplota 5 až 8°C.

Zálivka

Růže jsou velmi citlivé na přelití, zvláště v zimě a na jaře, od začátku prvního růstu. Pro růže je lepší vody nedostatek než její přebytek. Na jaře se zálivka může zvýšit tehdy, až se na rostlinách objeví nejen mladé pupeny, ale až vypučí dostatek listů. V létě růže potřebují vydatnou zálivku. Na jaře a v létě si musíme dát pozor na vysychání balu. Voda pro zálivku musí být odstátá minimálně 24 hodin.

Vzdušná vlhkost

Růže mají rády vlhký vzduch, hlavně v létě. Proto se často rosí asi 2 až 3 krát za den. Na suchém vzduchu jsou růže velmi často napadány škůdci. Růže se nemohou rosit, jestliže stojí na slunci, jinak rostlina dostane sluneční spálu.

Hnojení

Nově vysazené růže nehnojíme, s tím počkáme až do druhého roku po výsadbě. Starší rostliny lze hnojit na podzim. Nemáme–li však s pěstováním růží větší zkušenosti, raději se podzimního přihnojení vzdáme. Pro jarní hnojení lze použít fosforečná a draselná hnojiva, nejvhodnější je speciální hnojivo pro růže.

Množení

Růže množíme převážně řízkováním.

Choroby a škůdci

Růže nejčastěji trpí mšicemi, sviluškami a padlím.

Základní rozdělení růží

●Záhonové růže velkokvěté a mnohokvěté
●Pnoucí růže
●Sadové (parkové) růže
●Botanické růže
●Velkokvěté růže
●Čajohybridy
●Velkokvěté floribundy
●Polyantahybridy
●Polyantky
●Miniaturní růže
●Půdopokryvné růže
●Anglické růže